Lyžařský kurz Harrachov 2024

Mácha: „Byl pozdní večer, první máj, večerní máj, byl lásky čas.“
Bříza: „Bylo pozdní ráno, dle počasí první máj, dopolední odjezd, byl lásky čas.“

Počasí připomínající jarní období a my se vydáváme směr Harrachov do našeho oblíbeného resortu U Školy s provozním panem Martinem. Baví nás už pár sezón tím, že pro něj není nic problém a to je pro náš obor inspirující. Pan provozní zaveze, objedná, odveze, spraví, uvaří, vyslyší… Prostě to s námi umí a my i díky jeho ochotě sem jezdíme rádi. Po příjezdu nás čekali zrekonstruované pokoje. Alergiky potěšila plovoucí podlaha bez koberců, holky koupelna na pokoji a kluky televize na připojení „péeska“. Letošní výhodou bylo také to, že jsme si mohli lyže včetně bot nechávat u stanice sedačky, tak nám odpadla každodenní nakládka a vykládka vybavení.

Když jsme se ubytovali, tak hurá na oběd. Teda hurá. Byla to nakonec zatěžkávací zkouška žaludků a zubních náhrad. Naštěstí jediná. Plněné bramborové knedlíky aneb kriketové míčky (i tak těžké a tvrdé) jsme museli hned po obědě přeměnit na energii a vyrážíme směr sjezdovka Doplik na rozřazení do skupin. Svah sice malý, ale šikovný na naučení.

Jaro přede mnou, jaro za mnou, ale povedlo se. Na sjezdovce se sníh drží a my můžeme vesele rozřazovat. JURY nakonec vynesla verdikt. Na sjezd budou čtyři družstva s možným přesunem při zlepšování výkonnosti. Co ale s běžkami? Hledáme mapičky sněhu na internetu jak u Harrachova, tak v okolních Jakuszycích a nic než moc. Co se ale nestalo? Zázrak. Na běžkařském stadionu před hotelem Sport se konaly běžkařské závody, takže navezený sníh a upravený 1,2km okruh se stal naším druhým tréninkovým centrem. Hurá, mohli jsme začít i běžkařský výcvik. A myslím si, že i kvalitní. Krásné i na tak krátkém okruhu bylo to, že profil trati byl opravdu pestrý. Každý si našel své. Rovinky, výstupy, ale i mírné a prudké sjezdy. Prostě ideální nejen pro trénink jízdy ve stopě, tak i pro bruslení. Jako zkušená a osvědčená parta, ve složení Volfová, Kolčiterová, Güttnerová, Černá Havlová a Bříza, jsme jásali radostí, že bude trochu kondiční nadílky. Když k tomu přidáme horský vzduch, tak lék na spánek je na světě. Trochu se nám to vymstilo, protože při večerních aktivitách (program připravovaný jednotlivými družstvy) někteří zábavu jen předstírali a myšlenkami byli už v posteli. Kromě kluků. Ty si nechávali většinou zdát o tom, kdo na „péesku“ vyhraje obnos prvního šuplíku. Holky čekaly od kluků asi jinou zábavu, ale i ony si zvykly a chodily ke klukům alespoň zafandit. Teda to si myslíme.

A naše strategie? Ta byla jasná. Nezanedbat porady. Přes den nebylo tolik času, ale večer jsme se mohli kvalitně připravit a nic nepodcenit. Občas nám došla náplň (v tužce), ale naštěstí byl obchod blízko a případně nám pomohl i ochotný provozní penzionu a některé kancelářské věci dodal. Jsme prostě stará škola a virtuálně bychom se radit nezvládli. Haha.

A na co se žáci nejvíce těšili a co bylo předmětem nejvíce otázek? Ano, sjezdový výcvik. Výcvik probíhal na Čertově hoře, kde byly „skoro“ optimální podmínky. Nebo alespoň dopoledne. Někdo se zdokonaloval, někdo přeučoval a někdo zase učil. Povedlo se, co se povedlo a na konci kurzu všichni bezpečně sjeli většinu sjezdovek. A to bylo naším cílem, protože závod ve slalomu nebyl vzhledem k počasí možný. Co se nepovedlo na sjezdovkách, povedlo se na běžkách. Očekávaný trojboj získal nakonec oblibu i u žáků. Začalo se sprintem na 50 m v dráze, potom následoval běh do kopce s hromadným startem a v poslední disciplíně nesměla chybět časovka na 5 km (dívky 3,5 km).

A jaký byl program mimo lyže? Kromě zmiňovaných večerních programů na utužení kolektivu jsme si poslechli praktickou přednášku Horské služky, prošli se k Mumlavským vodopádům, teoreticky žáky proškolili přednáškami o bezpečnosti, mazání, vybavení a technice, dále chodili na ranní rozcvičku a vymýšleli slogany pro obor bezpečnostně právní činnost. Za nás vedoucí slogan kurzu zatím zní: „Dáme to? To dáme!“ Dáš to? To dám…

Nebyla to dávačka, ale dali jsme to jak my, tak žáci a už teď se těšíme, že to dáme příští rok opět v Harrachově.

Sportu zdar!

Mgr. Karel Bříza, vedoucí kurzu