Alliance Building and Training Session 2012

29. 9. – 3. 10. 2012 (Andrea Kukalová – 3.LB)

Díky programu Bridge to Employment na naší škole jsem měla možnost se zúčastnit několikadenní konference v Americe Alliance Building and Training Session. Je to akce pořádaná firmou Johnson & Johnson, zaměřená na rozvoj programu BTE v různých zemích. Země, kde BTE již probíhá, se dělí o své zkušenosti s dalšími zeměmi, kde teprve probíhat bude. Studenti jsou pro tuto akci důležití, protože poskytují své subjektivní názory na BTE. Zároveň je tato akce přínosná i pro ně, protože zahrnuje výlet do Washingtonu na náklady Johnson  Johnson a také setkání se studenty z jiných koutů světa, nové zkušenosti a praktické procvičení angličtiny. Když nám sdělili, že se této akce můžeme zúčastnit, neváhala jsem ani chvíli, co nejrychleji vyplnila přihlášku a poslala životopis. A ono to vyšlo. Všem studentům bych tuto zkušenost doporučila a těm, kteří mají možnost se jí za rok také zúčastnit, bych chtěla poradit, ať neváhají, protože letenky do Ameriky se obvykle zadarmo nerozdávají.

29. 9. 2012 – Cesta do Ameriky

První den jsme byly všechny plné očekávání (kromě mě se ABTS 2012 zúčastnily ještě Petra Tovarová a Lucie Ondráčková ze SZŠ Kladno), první cesta mimo Evropu a první let pro nás všechny. Cesta byla dlouhá, ale po příletu se nám odečetlo šest hodin, takže jsme po ubytování v hotelu stihly ještě procházku po městě a došly jsme až k Bílému domu. Akorát Josef musel být na povinném programu, tak jsme utvořily dívčí skupinu. Washington za stmívání je krásné místo a nevěřili byste, kolik se do malých parků v centru vejde veverek.

30. 9. 2012 – Volný den ve Washingtonu

Pro nás studenty začínala ABTS až 1. v pondělí a tak jsme dnes měly úplně volný den. Dopoledne jsme strávili nakupováním v obchodním centru mimo Washington, jako travel stipendium od BTE jsme dostaly každá 225 dolarů a tak jsme mohly přivézt dárky pro svoje přátele i pro sebe. Na oběd jsme se zastavili ve Wendy's - americké restauraci s hamburgery. A odpoledne jsme (už jen s Johankou) strávily v ZOO, příjemná věc na Washingtonské ZOO a většině muzeí - vstup je zcela zdarma. Vlastní prostor je využit trochu zvláštně, musíte projít dlouhou cestu, než se dostanete k nějakým výběhům se zvířaty a tak se i přes malou rozlohu dá nachodit po ZOO spousta kilometrů, nebo spíš mil? Vyhnal nás až blížící se déšť a do hotelu to bylo stále ještě daleko. Naštěstí nakonec nebyl tak prudký, jak jsme čekaly, a než jsme dorazily na pokoj, byly jsme už téměř suché.

Foto z nákupů v Americe Americké restaurace Wendy's Foto z návštěvy ZOO

1. 10. 2012 – Seznámení s ostatními studenty BTE

S výjimkou Angely (mojí Filipínské spolubydlící, se kterou jsem si skvěle rozuměla) jsme se s ostatními studenty setkali až dnes. Hned ráno pro nás přichystali snídani, uvítací balíček a seznamovací hru. Potom jsme byli rozděleni do dvou skupin, naše česká část s Američany a ve druhé skupině byli Španělé, Filipínci a studenti z Jihoafrické republiky. Dostali jsme společný úkol, vytvořit video na téma: Co pro Vás znamená BTE. Rozdali nám kamery a po zbytek dne jsme mohli natáčet videa s ostatními účastníky ABTS - studenty, i dospělými. Po zbytek dne jsme měli na programu prohlídku Washingtonských památek, snažila jsem se bavit s ostatními studenty co nejvíce, abych se procvičila v Angličtině a poznala jejich odlišné kultury. Všichni byli moc přátelští a do večera se z nás stali kamarádi. Následovala oficiální uvítací večeře, kde byli všichni studenti usazeni k jednomu stolu. Pamatuji se na zvláštní okamžik, kdy nám přinesli jídlo a kamarád sedící vedle mě, mě vyzval, abych se před jídlem pomodlila. Zkoušela jsem mu vysvětlit, že to u nás není zvykem, ale pak jsem to udělala. V češtině, líbilo se mu, jak náš jazyk zní, a poprvé jsem začala o češtině přemýšlet tak, že ji všichni ostatní tady vidí jako něco roztomilého, podobně jako já filipínštinu. Později jsme toho využili při tvorbě a prezentaci videa.

Foto skupiny studentů z České republiky a USA

2. 10. 2012 – Baseball

Dnes na nás čekaly přednášky a spousta práce se stříháním videa. Naštěstí jsme měli v týmu jednoho kluka - Marcuse, který se celkem vyznal v programu, se kterým jsme měli pracovat. Po několika hodinách práce jsme měli přibližně první dvě minuty pětiminutového videa a navíc dobrý nápad jak vše zpracovat. BTE slaví 20. narozeniny své existence a tak jsme vytvořili narozeninové video. Odpoledne naši práci na chvíli přerušila oslava a rozdávání dortu, tak jsme během této příležitosti natočili ještě několik videí. A také jsme poprosili co nejvíce účastníků ABTS z různých zemí, aby v rodném jazyce řekli: Všechno nejlepší BTE. Po práci nás čekal baseballový zápas jako zasloužená odměna. A dokonce jsme předtím měli ještě trochu času zaskočit do obchodu se suvenýry. Baseball byl super, akorát vlastní hra probíhá docela pomalu, proto je prokládána spoustou vtipných scének jako například během amerických prezidentů. Američané se na sportovních utkáních nudit nebudou, ale zábavní pyrotechniku jako v Čechách na fotbale tu rozhodně neuvidíte.

Foto z cesty na baseballové utkání

3. 10. 2012 – Zhodnocení ABTS

Poslední den dopoledne nás čekala prezentace české BTE a také jsme museli dokončit naše video, což se nám povedlo, ale jako naschvál program přeformátoval část videa špatně a tak jsme ostatní účastníkům ABTS mohli ukázat pouze větší část. Bylo mi to trochu líto, ale stávají se i horší věci. Potom se nás studentů ptali na různé otázky. Já jsem dostala otázku: Co bys chtěla vzkázat studentům BTE v Čechách. Řekla jsem něco jako: „Chtěla bych jim vzkázat, aby se nebáli plnit si své sny, protože záleží jen na tom, jestli ty sám chceš něčeho dosáhnout. Například my jsme chtěli jet do Ameriky, poznat lidi z jiných koutů světa a zúčastnit se ABTS a teď jsme tady.“ Teď tento vzkaz skutečně posílám ostatním studentům a každému, kdo si čte tento článek. Pamatuji se, že pak začali tleskat, přemýšlela jsem, jestli tleskali po každé odpovědi a uvědomila jsem si, že ne. Foto všech studentů konferenceByl to moc krásný pocit, stála jsem tam před mikrofonem a měla jsem pocit, že jsem něco dokázala, taky moje angličtina se za ty tři dny výrazně zlepšila. Všem tuto nebo podobnou zkušenost doporučuji. Následně proběhlo vyhodnocení filmů a společná fotka všech studentů ABTS s pamětními listy, které jsme dostali. Potom nastal čas se se všemi rozloučit a odjet na letiště. Byla jsem z toho smutná, protože možnost vidět znovu přátele z Jihoafrické republiky nebo Filipín je přeci jen komplikovaná, tak jsme si alespoň se všemi vyměnili kontakty a naposledy se spolu vyfotili. Večer jsme se dostali do New Yorku a odtud nás čekal už jen dlouhý let domů, který jsme svorně prospali. Celá akce by klidně mohla trvat déle, ale i tak jsem šťastná, že jsem se jí mohla zúčastnit.